Původně horská osada, obydlená zemědělci a lesníky, nyní středisko zimních sportů takřka bez stálých obyvatel. První dům zde byl postaven v roce 1805, nejvýše položeným objektem byl od roku 1863 obytný hostinec hajného Františka Sluky. Hajný jej postavil pro sebe a svoji ženu,proslulou svojí krásou. Němci pojmenovali hostinec Zum Bohmischen Franz. Dalším nájemcem byl Karel Altmann. Koncem 20 tých let provozoval hostinec František Gregor. Roce 1930 hostinec vyhořel, byl obnoven a v roce 1938 definitivně podlehl ohni a nebyl již obnoven. Dnes z něho zbyl je sklep porostlý křovím napravo od cesty na Dolní Pláně. V roce 1909 pražský spolek pro zimní sporty vybudoval tzv. Šamánkovu chatu—dnes vedlejší budova-depandance. ( Šamánek-zakladatel českého odboru KČST v Liberci ) Chata KČST byla postavena v roce 1926 a v roce 1927 ji Jan Kogler- (předseda libereckého odbor KČST v letech 1926-1938 i po válce) získal pro KČST, kterému patří dodnes, protější chatu koupil pražský spolek pro své členy. První organizovaný výlet členů libereckého odboru KČST vedl právě na Pláně. Pláně dlouho byly hlavní základnou liberecké turistiky. Chata nesla různé názvy a měla různé provozovatele. (Chata KČST Pláně, Turistická chata Jana Koglera). Dnes používáme oficiální název Turistická Chata KČT Pláně. Dlouho byla osada špatně dostupná. V roce 1938 byla postavena horská silnička ( Dělaná ) Za okupace čeští turisté z Plání zmizeli. V roce 1938 zabral chatu Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory (DGV) později objekty sloužili rekreaci Hitlerjugend. Po válce opět všechny chaty převzal KČST. V roce 1948 se turisté rozhodli hlavní chatu rozšířit o dřevěnou přístavbu. Kvůli tomu byla na jižním svahu Ještědu rozebrána roubená Stejskalova usedlost a dřevo bylo vynášeno na Pláně. Od jara 1951 nadšenci vynášeli v batozích cihly na rekonstrukci, která byla dokončena v zimě 1951. Při slavnostním otevření chaty musel hostinský Franců ubytovat 200 turistů. V roce 1957 byl KČST převeden pod ČSTV. Jeho činnost byla obnovena po roce 1989.

V letech 1945-49 bylo na Pláních letiště vybudované vysokou školou leteckého dorostu pro plachtařský výcvik. Slavnostní otevření v roce květen 1946 - Letecký den ( Hangár byl odstraněn až v 50-tých letech). Později zde byl lyžařský skokanský můstek. Podobně jako na Ještědu, kde se jednalo o akci německého DGV f JI) zde se soutěžilo KČST v počtu výstupů. Čestný odznak si vysloužil ten, kdo na Pláně vystoupil za rok alespoň 100 krát. První vítěz byl František Pokorný v roce 1926 se 123 výstupy na chatu. Konaly se i chodecké závody např.v roce 1936-38 chodecký závod Pláně-Hoření Paseky, Malý Ještěd, Pláně. Na loukách na Pláních se též pořádala představení amatérských divadel. V roce 1954 došlo na Pláních k ustavení Horské služby pro Jizerské hory. Na Pláních se též závodilo na lyžích—v běhu, ve sjezdu i ve skocích a to vše již v roce 1909 !!! I dnes jsou na Pláních sjezdovky a vleky : Přímo pod Chatou je Sluneční Pláň – a nový 2 kotvový vlek z roku 2007 nahradil starý kotvový vlek Meta ( Staré Pláně,délka 290 m, převýšení 102 m,kapacita 1200 osob/hodinu západněji Nové Pláně – U transformátoru délka 450 m , vlek sedačkový 2 místný, kapacita 1200 (přemístěný starší vlek z Ještědu Černé Hory – nahradil dva vleky Kotva a TVL ) a hlavně a poprvé v historii jsou Pláně propojeny se ostatními sjezdovkami na Ještědu propojeny 2 kotvovým vlekem Na hřeben (450 m,1200 os/hod.). Z Plání vychází i sjezdovka tzv. Pláňská nebo. Turistická a vedla odtud i sjezdovka tzv. Tobogan dnes nepoužívaná.